Zamysleli jste se někdy nad tím,
čemu říkáte štěstí? Je to čtyřlístek v trávě, áčko ze
zkoušky, nebo výhra v kartách? Na čem štěstí závisí? Na
osudu, na Bohu, na náladě, na náhodě? Je štěstí totéž, co
být šťastný?
Štěstí je pro mě součástí
života, nejde bez něj žít, ikdyž člověk má „blbej den,“ i
tehdy ho potkaly desítky malých štěstíček. Mít štěstí je
prostě normální.
Přesto, mám na batohu rolničku,
kterou jsem dostala se slovy: „pro štěstí“ a na krku kamínek
s dírou, který mi podle nějaké legendy má přinést štěstí.
Když se vydávám na nějakou cestu, nebo mě čeká těžká
písemka, uklidní mě, když od svých blízkých slyším:“Hodně
štěstí!“ Proč? Chci ho ten den víc než obvykle, bojím se, že
mě ten den mine, nebo je to prostě jen otřepaná fráze? Sama
nevím. Štěstí je vlastně docela tajemné, ikdyž jej potkáváme
každodenně.
Jsem ráda, když jsem šťastná,
protože potom přijde štěstí samo. A taky naopak – když mám
štěstí, jsem šťastná. Je to vlastně začarovaný kruh
nabalující na sebe malé náhody, které potěší. Naštěstí,
mám na štěstí pár zaručených fíglů. Pocit štěstí mám
když si jdu zaběhat, když mě objímá muž, když si dám kousek
čokolády, když se směju, když svítí slunce., když udělám
někomu radost.. Můj život je štěstím naplněný a prozářený
a tak to má být!
(Obrázek opět barbarsky stažen z internetu)
Žádné komentáře:
Okomentovat